Direkce
Direkce patří mezi metody pragnostické astrologie. Podstata
direkčních metod spočívá v pohybu jednotlivých prvků horoskopu
směrem k jiným za použití různých časových klíčů a v následném
vyhodnocení pozic prvků direkčních vůči nativním.
Existuje mnoho druhů direkčních metod, nejčastěji používané jsou
dva - primární a sekundární.
Primární direkce (direkce slunečního oblouku) vyplývají z otáčení
Země okolo osy. Jejich výpočet je velmi složitý a laik, který
nemá vhodný počítačový program, je zvládne velmi obtížně.
Nejpoužívanější a nejpraktičtější jsou direkce sekundární
(sekundární progrese) založené na oběhu Země okolo Slunce.
Vychází se z předpokladu, že určitý den po narození ovlivňuje
určitý rok života. Např. chceme-li zjistit sekundárně direkční
působení v sedmnáctém roce života, hledáme pozice planet v
sedmnáctém dni po narození a porovnáme je s pozicemi planet v
nativním horoskopu. Výklad je podobný jako u tranzitních planet,
ale účinnost aspektů direkčních planet je mnohem delší, může
trvat i několik let. Orbis bereme maximálně jeden stupeň.
Direkční astrologie používá pro planetu v nativním horoskopu,
která dle svého postavení v domě a znamení něco naznačuje či
slibuje, termín promisor a signifikátorem se nazývá planeta,
která se k ní direkčním posunem blíží do významné úhlové
vzdálenosti (aspektu) a tím poukazuje na období, kdy je velká
pravděpodobnost naplnění životních jevů naznačených promisorem